Porthos
Když jsme si brali loni Portika, tak jsem netušil, že ho stihne tak krutý osud a vyrve ho z jeho štěstím, radostí a láskou naplněného života. Vím, že on si zasloužil ještě mnohem více, on byl prostě nejlepší jaký mohl být. Prostě náš Portýsek.
Portíka nikdo netýral, prostě se dostal do útulku a asi od dobrých lidí, jelikož na anglického kokra vážil 23 kg. Z Prahy ho převezli po povodních do LOZ Třebíč kde strávil svých pět let života. Nutno dodat, že se měl velice dobře, ale jelikož kokříci jsou dost citliví, tak si začal uvědomovat, že přes veškerou (troufám si tvrdit špičkovou péči a lásku) to není ten pravý domov.Prostě na noc zůstal vždy sám v kotci a proto začal být takový netečný ,apatický a celkově bez jiskry.
Když jsme čistě náhodou našli inzerát s jeho fotkou tak jsme začali přemýšlet, co sním asi bude. Po pár dnech jsme zavolali na kontakt a ptali se na něho. Nakonec jsme po měsíci jeli do Třebíče, plni očekávání jaký asi bude.
A jak je patrné z fotek ,ve finále to byl dle mého názoru nejhezčí pes v okolí.
No, a jak se vlastně stalo, že to tak rychle skončilo? Portík začal mít flíčky na bříšku a při naší pravidelné procházce jsem zaregistroval, že se mu 3 krát za sebou zvrkla zadní nožka.Náš pan doktor nožičky prohlédl, byly v pořádku, ale bylo třeba zhubnout. Na bříško nám dal mastičku s tím, že je to alergie na určité druhy trav které se mohly objevit až teď. Uklidnil mně a flek začal mizet.Vše bylo dobré, než náš pan doktor odjel na dovolenou a nám došlo mazání.
Řekli jsme si že v Nymburce je špičková klinika a dle známých i špičkový ortoped, což je pravda. Jeli jsme tam ať se na něho podívá další odborník.Také dospěl k názoru, že je v pořádku. Bohužel pak došla řeč na mastičku a to paní doktorka usoudila, že dá lepší a zahodila náš prázdný obal. Po týdnu a zhoršení dala léky a pokračovala dál.Stav se zhoršoval, prý se kožní problémy léčí třeba 2-3 měsíce.Tak jsem se ukonejšili a platili a čekali a co nejhůř - koukali na našeho chlapánka jak se to horší. Nakonec jsme šli za našim panem doktorem. Bohužel již pozdě, Portík umřel.
No, a teď jeho místo zaplnil Beník. Dostali jsme ho od jedné slečny z Prahy, jelikož se mu při studiu nemůže tak moc věnovat. Beník je takové naše děťátko.Bohužel se projevilo, že je epileptik, ale pan doktor mu dal léky a snad bude klid. Chodím sním tam kam s Portikem a říkám mu, tady jsme chodili s Portikem a on poslouchá. Každý den spolu sedáme u jeho hrobečku a Ben jako když to chápe, lítá po zahradě ale na jeho místo nešlápne.
Stále ho hledají i naše dvě fenky Sára a Dejzi,prostě každou chvilku koukají do jeho prázdného pelíšku a jako když se ptají co je s Portikem? kde je?
Portík byl skromný,hodný,velkorysý,vděčný za vše, dobrosrdečný a věrný do poslední vteřiny. Prostě byl jedinečný.
Horákovi